|
|
Vliv pandemie Covidu-19 v poradenských službách u osob se sluchovým postižením
Kudlová, Nina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce mapuje problematiku poradenských služeb pro osoby se sluchovým postižením v době pandemie covidu-19. Využívá dvojího pohledu na tuto situaci, a to jak z pohledu osob se sluchovým postižením, tak i z pohledu pracovníků těchto poradenských zařízení, čímž se docílilo komplexního pohledu na danou problematiku. K dosažení stanovených výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů se sluchovým postižením a 3 zaměstnankyně z různých poradenských zařízení, kteří se museli s touto mimořádnou situací vypořádat. Výsledkem výzkumného šetření lze na závěr konstatovat, že se poradenská zařízení s touto pro ně nezvyklou situací celkem dobře vyrovnala.
|
|
|
Vliv pandemie Covidu-19 v poradenských službách u osob se sluchovým postižením
Kudlová, Nina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce mapuje problematiku poradenských služeb pro osoby se sluchovým postižením v době pandemie covidu-19. Využívá dvojího pohledu na tuto situaci, a to jak z pohledu osob se sluchovým postižením, tak i z pohledu pracovníků těchto poradenských zařízení, čímž se docílilo komplexního pohledu na danou problematiku. K dosažení stanovených výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů se sluchovým postižením a 3 zaměstnankyně z různých poradenských zařízení, kteří se museli s touto mimořádnou situací vypořádat. Výsledkem výzkumného šetření lze na závěr konstatovat, že se poradenská zařízení s touto pro ně nezvyklou situací celkem dobře vyrovnala.
|
|
| |
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s vybranými skupinami pacientů
VÍTKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je možnost komunikace na lince tísňového volání, která je směřována především na řečově postižené a sluchově postižené. Během své praxe na krajském operačním středisku Jihočeského kraje jsem vypozorovala, že volající často podléhají stresu. Většina volajících má přitom možnost verbálně sdělit operátorovi požadované informace. Tuto možnost však postrádají osoby se sluchovým nebo řečovým postižením. Přivolání zdravotnické pomoci se pro postižené proto může zdát mnohem obtížnější. V teoretické části definuji operační středisko jako celek, jeho úlohy a funkce. K tomuto tématu je zahrnuto i rozdělení tísňových výzev, druhy výjezdových skupin a indikace výjezdů. Následuje komplexní zachycení problematiky řečově postižených vymezení základních pojmů, dělení a způsoby jejich komunikace. Podobnou strukturu nese i další kapitola týkající se sluchově postižených. V práci jsou zmíněny zásady komunikace s oběma druhy postižených. Je to jeden z pilířů úspěšně zvládnuté vzájemné komunikace s nimi. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se účastnilo 7 náhodně vybraných operátorů z Plzeňského kraje a 7 z Jihočeského kraje. Cílem je zmapovat možné postupy komunikace s lidmi s řečovým nebo sluchovým postižením na lince tísňového volání, a náhled na východiska takto komplikovaných tísňových hovorů. Z výzkumu vyplývá, že klasický hovor není jediný způsob, jak se dovolat na linku tísňového volání. Také se ukázalo, že ačkoliv jsou operační střediska obou krajů připravena na možnost příjmu i jiných forem tísňových výzev než klasické volání, sluchově ani řečově handicapovaní toho využívají spíš vyjímečně. Výsledky všech hovorů jsou pouze orientační a odvíjí se od délky praxe a nabytých zkušeností daného operátora. Bakalářskou práci lze použít jako možný studijní materiál k předmětu Práce operátora na lince tísňového volání, který je zařazen do studijního plánu oboru zdravotnický záchranář.
|
|
|
Teaching English of Deaf and Hard-of-hearing University Students
Doležalová, Marie ; Janáková, Daniela (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Machová, Pavla (oponent)
Disertační práce s názvem Výuka anglického jazyka pro neslyšící a nedoslýchavé studenty vysokých škol si klade za cíl přiblížit z hlediska lingvistického i metodologického problematiku výuky anglického jazyka na vysokých školách, zejména pak na Karlově univerzitě v Praze. Práce je primárně rozdělena na dvě hlavní části. Úvodní část práce se zabývá obecnou sondou do problematiky jazykových kompetencí a jejich nabývání, rovněž i z hlediska lingvistického, u osob se sluchovým postižením. Ukazuje proměnné, které hrají, nebo mohou hrát roli při nabývání mluveného jazyka osobami se sluchovým postižením. Dále popisuje základní rozdělení těchto osob z medicínského pohledu, tj. na základě ztráty sluchu a vyzvdvihuje nutnost vzdělávání těchto studentů na základě lingvistických zkoumání, výzkumů a zjištění. Je zde popsána nutnost propojení lingvistiky s pedagogikou a přínos lingvistických výzkumů a postupů, jako jsou chybová analýza a kontrastivní analýza pro rozvoj produktivních dovedností studentů se sluchovým postižením Druhá část práce je vlastní konkrétní výzkumná část týkající se výuky anglického jazyka v rámci povinného základu studentů se sluchovým postižením na Univerzitě Karlově v Praze. Práce shrnuje výsledky pětiletého působení doktorandky jako lektorky anglického jazyka pro neslyšící a...
|
|
|
Hodnocení posturální stability u neslyšících dospělých osob
Palasová, Ivana ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
v Abstrakt Název: Hodnocení posturální stability u neslyšících dospělých osob Cíle: Cílem diplomové práce bylo porovnat posturální stabilitu neslyšících a slyšících dospělých osob a zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v hodnocených parametrech posturální stability mezi neslyšícími a slyšícími osobami. Metody: Do studie bylo zařazeno 102 osob ve věku 20-45 let. Experimentální skupinu tvořilo 35 probandů s vrozenou nebo v raném dětství získanou hluchotou. Kontrolní skupinu tvořilo 67 slyšících probandů. Posturální stabilita byla objektivizována tlakovou měřící deskou Footscan. Měřeno bylo devět testů, doba měření jednotlivých testů byla 30 sekund. Pro zhodnocení úrovně posturální stability byl vybrán ukazatel velikosti celkové dráhy vychylování středu tlakového působení vyjádřený jako TTW (Total traveled way) a Rombergův poměr, který vyjadřuje poměr hodnot TTW za podmínek zavřených a otevřených očí. K posouzení statistické významnosti rozdílů mezi skupinou neslyšících a skupinou slyšících byl použit t-test. K odhadu vlivu jednotlivých charakteristik probandů (vyhodnocení informací z dotazníků) na jejich posturální stabilitu byla využita regrese metodou nejmenších čtverců. Výsledky: Skupina neslyšících měla v osmi z devíti měřených testů stoje horší průměrné výsledky. Odhady regresní analýzy...
|
|
| |
|
|
Posouzení motoriky u dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2
Tesařová, Kateřina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Posouzení motoriky u dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 Cíle: Cílem práce bylo posouzení pohybových dovedností dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením na ZŠ Holečkova pro děti se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 (Movemet Assessment Battery for Children - Second Edition). Získané výsledky byly porovnány s normovanou populací britských dětí. Vedlejším cílem bylo u těchto dětí posoudit vztah mezi výsledky testové baterie a udávanou účastí na pravidelných pohybových aktivitách. Metody: Posouzení motoriky dětí se sluchovým postižením proběhlo pomocí testové baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007) - Movemet Assessment Battery for Children - Second Edition. V práci byla použita metoda komparace a to výsledků testovaných dětí s dětmi normovanými. Zda děti sportují, jakým způsobem a kde, bylo zjištěno pomocí nestandardizovaného dotazníku. Pro zpracování výsledků byly použity deskriptivní statistické metody v podobě grafických analýz. Výsledky: Děti se sluchovým postižením ve věku 6 až 14 let vykazovaly značné obtíže v dovednostech chytání a míření na cíl ve srovnání s normovanou populací. Navzdory našemu očekávání, je z motorických dovedností jejich nejsilnější stránkou rovnováha. V této oblasti u dětí se sluchovým postižením vyšly...
|
|
|
Pomocné artikulační znaky - historie a současnost
Bašková, Ludmila ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice pomocných artikulačních znaků, tedy problematice jednoho z fonemických systémů. Pro lepší představu, jak pomocné artikulační znaky fungují, jsou dávány do opozice s jinými fonemickými systémy, jako například s Cued Speech a Hand-Mund Systemem. Protože se pak pomocné artikulační znaky často vyskytují spolu s prstovou abecedou, objevuje se v práci zmínka i o tomto graficky založeném systému ve vztahu k pomocným artikulačním znakům. Poté následuje praktická část práce, která je věnována terénnímu výzkumu. Tento výzkum má za cíl poskytnout informace o existenci pomocných artikulačních znaků ve školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice, o způsobu práce s nimi, o jejich současných podobách a o jejich ukotvení ve vzdělávacích programech jednotlivých škol. V závěru práce pak dochází ke shrnutí zjištěných poznatků a k jejich usouvztažnění s již dostupnými informacemi z literatury.
|
|
|
Úskalí života sluchově postižených ve slyšící společnosti
Hradilová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Roučková, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úskalím života sluchově postižených osob ve slyšící společnosti. V práci je uvedena (obecná) charakteristika jednotlivých sluchových postižení, specifika vztahující se k době vzniku postižení, pozice sluchově postiženého člověka ve společnosti, základní zásady a odlišnosti komunikace se sluchově postiženou osobou. Práce dále nastiňuje specifika komunikačních systémů - a to s primárním zaměřením na český jazyk, český znakový jazyk a znakovanou češtinu. Jedna kapitola je věnována specifickému postavení sluchově postižených osob v jejich vlastní komunitě. Cílem práce je ozřejmění současné situace minoritní sluchově postižené populace v České republice (s důrazem na skutečnosti, které je třeba dále zlepšovat) a to se zaměřením na každodenní životní situace - počínaje vzděláváním, přes hledání vhodného zaměstnání až po běžný život. Praktická část obsahuje osobní potřeby a úskalí běžného života sluchově postižených. Klíčová slova: Sluchové postižení Komunikační systémy Neslyšící Minorita
|
host ::
RSS.